Článek je prvním dílem seriálu Spolkového institutu pro odborné vzdělávání a přípravu (BIBB), který se bude zabývat efektivním a systematickým vzděláváním žáků v rámci odborného vzdělávání a přípravy.
V centru pozornosti podnikového vzdělávání stojí především vzdělávání orientované na pracovní procesy a činnosti, které neodmyslitelně patří k běžnému dni v podnicích a zároveň je typickým znakem duálního vzdělávání, ale i jiných forem odborného vzdělávání a přípravy.
Pojmem systematické vzdělávání rozumíme cílené zapojování didakticky-metodických konceptů umožňujících dosažení požadovaných a vytyčených cílů. V rámci podnikového vzdělávání v současné době existují tři základní koncepty:
-
Zprostředkování základních dovedností ve výukových dílnách, kdy žáci získané dovednosti následně využívají a prohlubují v praxi. Tento koncept se osvědčil a je využíván v mnoha podnicích již skoro sto let. Zatímco vzdělávání ve výukových dílnách je systematické, v podnikové praxi tomu tak většinou není.
-
Zcela odlišný je novější koncept, v rámci kterého si učni plánují vzdělávání převážně sami. Instruktor má v tomto konceptu roli poradce a průvodce učebním procesem. Tento systém funguje překvapivě dobře v případě, je-li podnik přehledně strukturován a má dostatek kompetentních „průvodců vzdělávacím procesem“. Důležité je, že tento koncept u žáků rozvíjí kompetenci k učení.
-
Třetí variantou je koncept, v němž klíčovou roli hrají učební úlohy. Učební úlohy jsou vypracovány a absolvovány v takovém pořadí, že si vypracováním každé úlohy žáci osvojí dovednosti, které jsou nezbytné pro další úlohu. Pořadí učebních úloh tak pro učně vytváří smysluplnou vzdělávací cestu.
Každý podnik se musí samostatně rozhodnout, podle jakého konceptu bude vytvářet a realizovat své vzdělávání. V praxi se můžeme často setkat s kombinací těchto tří konceptů.
Existují minimálně tři dobré důvody, proč je důležité snažit se zlepšit efektivitu vzdělávání v pracovních procesech:
-
Prvním důvodem je to, že v současné době rostou nároky na budoucí pracovní síly. Důsledkem je to, že je nutné rozvíjet teoretické obsahy i poté, co si žáci osvojí základní znalosti a dovednosti ve výukových dílnách. Potom ale zůstává stále méně času pro využívání a prohlubování dovedností v praxi.
-
Druhým důvodem je to, že pracovní požadavky jsou stále více určovány komplexními výrobními zařízeními. Ty lze ale jen v omezené míře využívat ve výukových dílnách.
-
Třetím důvodem je zvyšující se důležitost orientace na procesy v rámci vzdělávání. Orientace na procesy zaručuje, že v rámci vzdělávání budou zprostředkovány procesní kompetence (Prozesskompetenz), které je možné rozvíjet pouze v podnikové praxi.